Archives Červen 2018

Lidé si často myslí, že optimisté žijí pouze ve svých snech a neberou v potaz reálné skutečnosti.
Ale pozor. Nepleťme si optimistu s idealistou!

Idealistasi nepřipouští vedlejší následky svých činů, protože žije ve své vlastní realitě. Naopak optimista vnímá všechny možné následky, stejně jako různost cest, které vedou ke splnění jeho cílů. Optimista není naivní a dokáže využít kteroukoli možnost, jaká je mu nabídnuta proto, aby dosáhl úspěchu. Nevzdává se, protože vidí život jako síť vzestupů a pádů, díky kterým sbírá zkušenosti, skrz které nachází sebepoznávání a zlepšování se.

Možná právě pro jejich cílevědomost bývají optimisté sebevědomější. Optimista vidí v každé samostatné osobě jedinečnost. Nemá zapotřebí se s někým porovnávat nebo někoho napodobovat. Vnímá své nedostatky, ale nebere je jako překážku.

Častokrát nás brzdí demotivace, která je přirozená, ale ubírá našemu tělu energii a potřebné odhodlání. Přitom by stačilo umět se povznést nad situaci a nahradit stres pozitivním myšlením. Většinově se upínáme na nezdary a zapomínáme na to, čeho jsme již dosáhli nebo na to, co nás naše neúspěchy naučili. S každým neúspěchem totiž přichází zkušenosti. A zkušenosti jsou to nejcenější, co můžeme získat.

A jak se tedy přiučit optimismu?

Zkusme se v první řadě naučit chválit za každou drobnost, kterou uděláme a díky které jsme blíž ke splnění našeho cíle. Naučme se vnímat sebe samotné, jací jsme a neupozorňujme na to, co na sobě chceme změnit. Nezaobírejme se lidmi, kteří nám berou energii a kteří pro nás nejsou ničím přínosní. Důvěřujme tedy pouze sobě a dejme na náš vnitřní hlas.

Nacházejme více možností.Nedržme se pouze jedné cesty nebo jednoho řešení. Každý cíl jich má vždy několik. Nestresujme se, pokud vše nejde podle plánu. Zkusme to znovu a jinak.
Neberme neúspěch jako porážku, ale jako nový start!

Obilí je pro nás zcela běžnou surovinou. U nás máme žito, ječmen, pšenici. Ale už jste někdy slyšeli o slzovce obecné? Bývá také nazývána „perličkový ječmen“ nebo „Hatomugi“, prostě co kraj, to jiné pojmenování.
Již starověcí obyvatelé Egypta a blízkého východu tuto obilovinu znali a věděli i o jejích léčivých účincích, její užívání mělo kladný vliv na fungování sleziny, usnadňovala proces trávení a pozitivně působila také na kvalitu pleti.

Slzovkaje obyčejná travina rostoucí především v tropických oblastech, svým vzhledem může někomu připomínat bambus. Vysoká může být až dva metry, obrostlá je listy o velikosti kolem čtyřiceti centimetrů. Zrnka dozrávají v klasech tak, jak to je i u ostatních obilovin. Název dostala podle zrnek podobajících se slzám. Ze zasazených semen se dočkáte prvních rostlin ani ne do půl roka.
V čem všem je zdraví prospěšná a co všechno umí
Mouka je produktem vyráběných ze zrnek slzovky. Číňané ji používají ve své kuchyni dost často, vyrábí se z ní u sladkosti, chroupat se dají zrnka podobně jako klasické oříšky. Dokáže nahradit i kávu.
Osvědčená je také jako prostředek proti různým zdravotním problémům, např. průjmům, teplotě, otokům končetin, působí i proti rakovině.
V Číně je označován tento zázrak přírody „bílou perlou východu“. Má velice přínosný účinek při detoxikaci a čištění organismu. Ti, kdo nemohou výrobky z klasické bílé mouky, tedy lidé trpící celiakií, mohou sáhnout po mouce ze slzovky. Dokáže posílit snad všechny tělesné orgány. Děti, které jídají kaši připravenou ze slzovky, jsou pak více odolné vůči nachlazení. Uvařit se z ní dá také skvělý čaj.

Nejen k jídlu, ale i na okrasu
Zrnka jsou prospěšná nejen tělu samotnému, ale slouží i k jeho okrase. Vyrábí se z nich ozdoby na krk nebo na ruku. Stejně tak je svým vzhledem okrasou nejedné zahrady.